Publikované: 05.05.2023   Kategorie článku: Aktuality, Fotbal, Fotbalisti, Fotbalové kluby

Ano, slavit titul doma je vždycky tak nějak slavnostnější. Tifosi Neapole to však nevadilo a vážili tisíc kilometrů dlouhou cestu do severoitalského Udinese, protože právě tam získal jejich milovaný klub SSC Neapol titul po dlouhých 33 letech.

Byli však nuceni během zápasu pořádně trpět, protože Neapol prohrávala po nádherné šibenici Sandiho Lovrica. Když ale Victor Osimhen na začátku druhého nasměroval odražený míč přesně do sítě, začalo se slavit, protože jeden bod bylo přesně to, co Neapol potřebovala.

Gól se slavil pod podobiznou Diega Maradony, který byl u posledního titulu Neapole v roce 1990. Je po něm pojmenovaný stadion a v tomto městě se stal bohem. Po vyrovnání se zpívalo „budu s tebou a nikdy se nesmíš vzdát.“

Někteří fanoušci následovali fotbalisty až do Udinese, jiní zůstali doma a sledovali zápas na velkoplošných obrazovkách, na stadionu Diega Armanda Maradony nebo v početných restauracích po celém městě. Na obou koncích země tak mohli slavit remízu 1:1, která znamená titul v Serii A.

O titulu pro Neapol nikdo nepochybuje. Na začátku ligy nasadila tryskové tempo, když před přestávkou kvůli mistrovství světa v Kataru ze 17 zápasů 15 vyhrála a dvakrát remizovala. Potom sice v Miláně podlehla tamnímu Interu, ale dokázala na to odpovědět vynikající šňůrou 8 výher v řadě.

Blankytně modré dresy Neapole zářily během celé ligy. Fotbalově byl tým hravý i nemilosrdný. Chviča Kvaracchelija, mladý gruzínský fotbalista, slalomovými manévry zleva připravoval šance například Victoru Osimhenovi, který vynikal svojí pohotovostí a postřehem.

Kvaracchelija se ukázal být velkým objevem. Přišel z Dinama Batumi v Gruzii, hrál za Rubin Kazaň a jeho spojení s Nigerijcem Osimhenem bylo postupem času neodolatelnější víc a víc. A navíc spolehlivě efektivní. Útočník Osimhen přišel z Lille za 70 milionů eur, a tak o jeho talentu nebylo pochyb, což v průběhu sezony potvrdil. I když musel kvůli zranění vynechat sedm zápasů, zůstává nejlepším střelcem Serie A.

Luciano Spalletti měl po odchodu některých opor minulých let těžkou hlavu. Posuďte sami podle seznamu hráčů, kteří odešli sami nebo s nimi klub neprodloužil smlouvu: Lorenzo Insigne, Dries Mertens, Marek Hamšík, Kalidou Koulibaly, Fabián Ruiz a další.

Podle zasvěcených si uznání zaslouží také sportovní ředitel Neapole Cristiano Giuntoli. Jednal rozhodně v případě Kvaracchelija, přivedl středního obránce Kim Min-jae z Fenerbahce a také kvalitní útočníky. Navzdory výše řečenému platí, že toto scudetto bylo především výsledkem kolektivního, týmového úsilí. Proto je třeba zmínit slovenského středopolaře Stanislava Lobotku a jeho nesmírně důležitou černou práci, asistence Piotra Zielinského nebo talent pro čtení hry Kamerunce André-Frank Zambo Anguissa. A mohla by Neapol vyhrát bez svého kapitána Giovanniho Di Lorenza, italského internacionála? Asi nikoliv. Vše ovšem spojil dohromady a zastřešoval Luciano Spalletti, v 64 letech nejstarší trenér, který vyhrál italskou Serii A. Ten získal titul v ruské lize v roce 2010 se Zenitem Petrohrad, ale v Itálii na větší úspěch dosud čekal. A jak sám přiznal, býval někdy svým týmem oslněný a následně dojatý. Sám upozornil na moment, kdy Neapol v Sassuolu ztratila míč při svém vlastním rohu a kdy každý, ale opravdu každý hráč okamžitě sprintoval dozadu zabránit protiútoku. „Za 25 let trénování jsem nikdy nic podobného neviděl,“ říkal tehdy.

V Neapoli vypukly bujaré oslavy, divoké veselí, kterého jsou horkokrevní Italové schopni. Město nepůjde několik dní spát a roky si tyto nádherné chvíle bude připomínat. Snad se Maradona zeshora na tu krásu díval.

Autor: Lukáš Svítil

Podobné články dle tagu: kvaracchelija, maradona, mistr, neapol, osimhen, oslavy, serie a, spalletti, ssc neapol, titul

Přidat komentář

Jméno a příjmení:

E-mail:

Váš komentář: